Posledních několik měsíců pro mě nebylo moc motivačních a najít chuť do práce bylo pořád těžší a těžší. Zasekával jsem se na jednom místě, zabýval jsem se maličkostmi, opravoval staré nefunkční weby místo toho, abych začal dělat na nových lepších webech.
Z tohoto začarovaného kolotoče jsem se jen těžko dostával. Věděl jsem, že s tím musím něco udělat a jediné řešení, které mě napadlo bylo vypadnout. To byl taky důvod, proč jsem druhý týden v červnu vyrazil s několika kamarády na výlet po České republice.
Nejsem zrovna typ člověk, který by se zajímal o technologické vychytávky, takže jsem si nevezl notebook, tablet a dokonce ani můj mobil nezvládne prohlížení internetu přes wi-fi. To je ale právě to, co mi pomáhá. Být offline, zapomenout na to, že bych měl někde měnit odkazy, starat se o expirace domén a další věci.
Práce, která mě doma po několika hodinách už nebavila, na výletě najednou začala být to, na co jsem se těšil. Už čtvrtý den jsem myslel na to, jak si doma ve svém koutku začnu budovat svůj fitness blog a jak se konečně dostanu k tomu, abych vyzkoušel udělat web v anglickém jazyce.
Moje cestování ale tímto výletem nekončilo, samotný výlet po ČR byl spíš jen odpočinek a relax. To lepší přišlo až „tripem“ do Itálie, kam jsem vyrazil pár dnů po příjezdu z výletu.
S třemi skoro neznámými borci jsme si koupil levné letenky u Ryanairu a vyrazili do Bergama, nedaleko Milána. Sebou jsem měl jen oblečení, spacák a trochu jídla.
Výlet stál za to nejen proto, že jsem poprvé vyšel velké převýšení (za jeden den asi 1200 metrů v oblečení, v jakém chodím nakupovat) ale také jsem se dostal z české kotliny a viděl, jak společnost funguje jinde.
Sever Itálie byl pro mě dost inspirativní. Sice jsme neviděli nikoho moc pracovat, za to ale všude jezdili mnohem lepší auta, každý měl luxusní bydlení, atd. Byl to opravdu rozdíl oproti Česku, kde si pořád někdo stěžuje, všichni jsou chudí a nikdo nic nemá. Hlavně jsem si uvědomil, že i drahé a luxusní zboží si najde své zákazníky a není potřeba za každou cenu tlačit ceny dolů.
Celkově mi to cestování dalo na čas zase náhled a trochu jsem získal odstup od mých plánů a to-do listů. Člověk najednou vidí, co je důležitější a co ho jen zdržuje a nikam neposune.
Každému bych takový výlet doporučil, nestojí to mnoho ale „zisk“ je velký. Často k tomu stačí jen návštěva Rakouska nebo Německa, kde je prostě vidět, že i když je krize, západ je na tom pořád dobře.
Souhlasím. Trávím prací průměrně 12 hodin denně. I mimo tento čas na práci stále myslím. Co vylepšit, plánuji další den, zpětně si probírám předchozí den, atd. Po pár týdnech se člověk s takovým nasazením prostě dostane mimo realitu. Jediným řešením je nakonec vymanit se ze stereotypu. Vypadnout… vypnout.
Koukám když se kluk od počítačů dostane do přírody asi vždycky to vede ke vzniku blogu 😀 já si udělal http://jezdim.ikladno.cz a fakt je zajímavé co vše dokáže změna prostředí. I když jsem měl dřív taky spousty jiných aktivit, fitness, hospody, cestování po ČR, tak kolo mi dalo daleko větší rozhled a víc pročistí hlavu 🙂 Pěší tůry asi udělají to samé, ale na chození pěšky jsem moc línej 🙂
Přeju hodně štěstí hlavně s přechodem z MFA
Já už bloguju dlouho, ale je fakt, o cestách mám vždycky hodně chuť se podělit. Kolo je super věc, mám ho radši než chození pěšky, ale zrovna teď žádné nemám, takže jsem trochu zaseklý :/ Mimochodem, fajn blog 🙂
Taky vzdycky jak vyrazim hned me napadaji temata. Hlavne me to bavi takze tam nehonim umele nejakou navstevnost, ale prekvapilo me ze to lidi docela ctou.
Samozrejme tam mensi skryty umysl je a to je pokus jestli by neco takoveho slo nejakym zpusobem monetizovat bud naturalie nebo penize. 🙂
Kdyz jsem zacal v breznu uplne me fascinovalo jak ten svet vypada uplne jinak kdyz na to clovek nekouka pres okno auta nebo pres monitor 😀