Ti, kteří viděli celé video Tomáše Hajzlera, které jsem tady na blogu publikoval, už asi znají odpověď na to otázku v nadpise. Já bych se k tomu ale ještě rád vyjádřil, protože takhle myšlenka je pro mě klíčová a v tom dlouhém videu se vám může vytratit.
Co se snaží Tomáš říct je asi toto:
Každý z nás se narodil s nějakými předpoklady, které jsou pro určité věci lepší. Jde vlastně o talent – někdo z nás má předpoklady k tomu, aby byl dobrý sportovec, někdo zase aby byl marketér. Je důležité ty svoje předpoklady objevit (a cítit) a podle nich se taky řídit. Vylepšovat se v tom, v čem jsme dobří a k čemu máme předpoklady.
Tento způsob myšlení je dobré převést do podnikání. U mnoha lidí je to snadné, pokud jsou grafici tak prostě dělají grafiku. Já ale dělám takovou směs věcí – SEO, tvorba obsahu, linkbuilding, affiliate, emailing…
Když se totiž dostanete do internetového marketingu, zjistíte, že se tady dá vydělat na opravdu mnoha věcech. A já už se v každém „svém“ oboru trochu orientuju, takže je tam vlastně možnost, že si tím začnu vydělávat.
Je toho ale opravdu tolik, že se to nedá stíhat > to vede k tomu, že makám víc než je potřeba (guarana, kafe) > to vede k tomu, že se musím víc uvolňovat > drogy > rozhozený životní styl a špatná cesta.
Zdržuju se zbytečně opravováním různých věcí, které jsou málo efektivní. Ladím a znovupropaguji MFA, která už jsou mrtvá, zasekávám se na občasných zakázkách…Nevydělává mi to sice moc peněz, ale hodně mě to zdržuje a to je problém.
Proto se teď snažím zaměřovat na věci, kde jsem silný a kde je moje práce využita nejefektivněji. Příkladem může být tvorba nových „MFA webů„, které dělám podle šablony mého nejúspěšnějšího webu.
To co mi vydělává nejvíc a je to nejlepší věc, kterou mám, teď zduplikuju a půjdu touto cestou. Nebudu se učit nic nového, i když tam je potenciál, ale budu se snažit dostat z této „zlaté žíly“ co nejvíc.
Je to sice dost těžký, protože mě láká spousta dalších věcí, který bych mohl dělat. Ale vím, že vložené úsilí tam nemá zajištěné ohodnocení a tak to prostě musím seknout. Zatím jsem tuto cestu moc nerozvinul a pracuju tímto způsobem chvilku, tak uvidím, co mi to přinese.
Moc pěkně napsané! Spousta lidí má znalosti z více oborů a ve všech oborech nějakým způsobem pracují. Po čase zjistí, že některý obor nebo činnost je výdělečnější než jiná, ale přesto se snaží dotáhnout tu činnost, co jim vydělává méně, než aby se více soustředili na tu, která jim opravdu vydělá. Sám to znám a je to problém, který člověk musí řešit už v zárodku, aby pak nezjistil, že pracoval půl roku na něčem, co ho nikde neposune. To se mi naštěstí nestalo. Moc pěkný článek z praxe.
Mno já myslím, že je to blbost. Kdyby mi někdo ve 3 letech dal do ruky housle nebo balon, tak je ze mě Šporcl nebo Čech. Talent je minimum. Pokud vám nikdo do ruky nic nedal a internet jste poznali až v 25 letech, tak jsou tohle jen pěkné řečičky.
Vše je jen o šanci…o ničem jiném…talent nerozhoduje a to nikdy…můj skálopevný názor…
Jiná věc je z hovna udělat bič…proto mi imponuje příběh dennyho007 20x více, než příběhy lidí, co dostali šanci v něčem v mládí už od rodičů. Podobně, i když ne ta drasticky, vidím příběh Johna Vanhary…paráda.
Důležité je, co člověk nakonec udělá, né být protěžované děcko z top lidí u nás. To je jednoduchý…
Ještě doplněk – třeba denny007 asi nebyl z best top poměrů, ale dokázal to. Pokud někdo ale financuje svoje děcko od mala do sportu, a vráží do něj háky…pak je to sranda…pouze dřina a úspěch se dostaví. To není závist, to je jen o vymezení pojmů. Ahyde se taky často ohání, že za pár let udělal z mega pár stovek mega. A že si na to půjčil…Ale kdyby to neklaplo, tak tatínek vytáhne drobný a řekne Honzíku nevadí…třeba příště. Dejte mi někdo mega a já s ním něco udělám a když to neklapne, řeknu jééééééé sorry. Třeba příště.
Petře, díky za názor. Myslím, že se tu ale bavíš o něčem trochu jiném, než co myslím já.
Jestli jsem to správně pochopil, ty se tu bavíš o tom, jestli nás talent předurčuje k úspěchům. Pokud si to pamatuju správně z psychologie, talent je jen taková možnost, kterou lze využít (a pak to šlape dobře), ale i bez něj to můžeme dotáhnout daleko a často tak překonáme i ty talentované.
Já jsem ale psal článek trochu z jiného hlediska. Mě jde o to, jestli dělat to, co nás baví, uspokojuje a dělá nás šťastnými anebo makat na něčem, co může být „zlatá žíla“.
Uvedu to na příkladu: Představ si, že Denny chtěl už od malička dělat filmy, ale prostě to není ten byznys, ve kterém se uchytil a který mu bude sypat spoustu peněz. Místo toho ale objevil domaining, který ho sice nebaví (to nevím), ale vydělává mu spoustu peněz. Tak se zaměřil na domaining a ten mu zajistil takové příjmy, díky kterým může točit svoje vysněné filmy.
Jde o to, že kdyby třeba Denny celý život dělal domény, tak je ještě bohatší než teď, ale třeba by vůbec nebyl tak šťastný.
Článek má být o tom, abychom dělali, co nás vlastně skutečně baví (a dostáváme za to zaplaceno) a ne to, kde je nejvíc peněz (ale přetrpíme to tam).
Když dělám něco, co mě nebaví a ani nevydělává, tak je jasné, že bych toho měla nechat. Když něco nefunguje dnes a to dnes už trvá třeba pár let, je jasné, že to nebude fungovat nikdy. Tedy potud všechno pěkné, ale pak jsou věci, které člověka baví a umí je, ale jaksi není zvykem za ně moc platit. A na druhé straně věci, které taky umí, ale už tak moc ho nebaví, ale hezky sypou. A jak se rozhodovat v takovém případě?
No já to mám teď tak, že ze začátku jsem dělal /a dělám/ na věcech, které mě moc nebaví, ale sypou..ty mi zajistí nějaké pasivní příjmy a já se pak můžu víc zaměřit na to, abych získal peníze z toho, co mě baví víc. Ne vždycky to ale bude tak jednoduché, ať už proto, že pasivní příjem se nedá vybudovat tak snadno a jsou prostě věci, za které se moc platit nebude..
Jasně…máš pravdu…já nechtěl rejpat:-)….Jsem rád že píšeš články, o kterých se můžeme přátelsky polemizovat:-)
V pohodě, já jsem taky rád, že tu mám s kým diskutovat 🙂