Proč jsem přestal pronajímat auta na Islandu?

Letos v červenci jsem po poslední špatné zkušenosti přestal nabízet svoje auta k pronájmu a nejsem si jistý, jestli se k tomu ještě někdy vrátím. Pár lidí na Twitteru se mě ptalo na detaily a důvody a dnes mám konečně čas k tomu sednout a sepsat si to.

Pořád si myslím, že nápad ohledně půjčování ojetých aut není úplně ten nejhorší, ale v mém podání to asi nemělo budoucnost.

Špatný výběr auta

Myslím, že hlavním důvodem proto, že mi to nevyšlo, byl špatný výběr auta.

Nejvhodnější typ auta k pronájmu je podle mě SUV, něco jako Toyota RAV4, Mitsubishi Outlander, Honda CR-V, Ford Escape nebo Suzuki Vitara.

Na islandské silnice jsou ještě vhodnější jeepy (např. Cheep Grand Cherokee), ale s jejich spotřebou to zase není ideální auto v případě, že chcete objet celý ostrov.

Já jsem pronajímal primárně Subaru Legacy, což vypadá podobně jako Oktávka combi a tak to není nejvhodnější na „offroad“ cesty, po kterých tu každý jezdí.

Špatná lokace

Druhým problémem bylo to, že jsem pracoval na hotelu, který byl vzdálený od letiště 130 km. U prvních rezervacích to nevadilo, protože si zájemci chtěli auto vyzvednout přímo u mě, ale plno objednávek bylo s vyzvednutím na letišti.

Takže jsem musel na letiště dopravit, nechat ho na parkovišti (placeném), dopravit se zpátky a při převzetí auta jsem musel zase na letiště.

Sice jsem si účtoval poplatek za vyzvednutí na letišti, ale nemohl jsem si nikdy naúčtovat tolik, aby to zaplatilo všechny moje výdaje.

Špatné zaměstnání

Do nedávna jsem pracoval na hotelu, kde jsem nikdy neměl jisté, kdy a jak dlouho budu pracovat. Sice jsme měli předepsané směny, ale mě se to vždycky nějak změnilo, protože jsem mohl pracovat na všech směnách.

Takže i když jsem měl něco naplánovaného, přehodili mě na jinou směnu, zrušili mi volno a moje plány se tak zhroutily.

To se projevovalo tak, že jsem neměl čas řešit opravy, skoro nikdy jsem se nemohl se zákazníky setkat při převzetí nebo předání auta.

Vlastně skoro každý den, kdy jsem volno dostal, jsem jen řešil věci ohledně pronájmu nebo oprav.

Jak probíhalo půjčování?

To, jak dopadlo moje první půjčování auta už jsem tady (http://seopizza.cz/prvni-pronajem-a-koupe-dalsiho-auta/) popisoval.

Poprvé se turistům utrhl výfuk, který už byl předtím narezlý a já se o téhle komplikaci dozvěděl asi 2 hodiny předtím, než jsem měl jít do práce. Ten stejný zákazník pak ještě poslední den píchnul, takže jsem přišel o jednu pneumatiku.

Pronájem druhého auta vypadal celou dobu v pohodě až do doby, než jsem si přijel auto vyzvednout na letiště. Tam jsem zjistil, že nejde nastartovat a nepodařilo se nám ho nahodit ani přes kabely, takže jsem ho musel nechat stát na placeném parkovišti asi o týden déle, než se mi to podařilo vyřešit.

Třetí zkušenost byla asi ta nejhorší, protože turistům prasklo přední rameno a auto tak stálo na špatně dostupném místě na úzké štěrkové silnici asi 100 km ode mě. Já jsem kvůli práci zase neměl moc času na to, abych to dokázal řešit.

Pak se ukázalo, že není vůbec snadné sehnat náhradní díl, který prasknul a nakonec mě opravy vyšly celkem asi na 20 000 Kč (detailnější story tady http://seopizza.cz/update-k-pronajmu-aut/).

Po téhle zkušenosti jsem celou zimu dával všechny úspory do toho, abych auto připravil na novou sezónu. Pro jistotu jsem vyměnil i druhé rameno, nechal udělat všechny 4 tlumiče a nový výfuk. I po těchto opravách ale auto pořád trochu vibrovalo, takže jsem musel na poškozeném kole vyměnit ještě ložisko, udělat nové brzdy a nakonec vyměnit i řemen na posilovači řízení (celkově opravy přes 60 000 Kč).

Počítal jsem s tím, že v dalším (v tomto) roce se mi investované peníze vrátí, protože jsem si už nedokázal představit nic jiného, co by se mohlo pokazit. Po prvním půjčení v tomto roce to tak i vypadalo – auto jsem půjčil turistům z Maďarska a za týden mi ho vrátili ve stejném stavu úplně bez problémů.

Další zákazníci byli opět z Česka a měli auto jen na 5 dnů. Celou dobu to vypadalo taky bez problémů, až poslední den, když s tím jeli na letiště. Volali, že se z výfuku ozývá zvláštní zvuk. Další den (v pátek) jsem jel auto zkontrolovat a připravit (protože hned v pondělí si ho měla vyzvedávat další zákaznice).

Na parkovišti jsem zjistil, že někde na cestě prorazili katalyzátor a podle zvuku auto rozhodně nebylo ve stavu, kdy bych mohl půjčovat dál.

Takže jsem musel zrušit další rezervaci a problém vyřešit, protože za týden jsem měl další zájemce.

V jediný den volna (pondělí) jsem tak musel autobusem cestovat až na letiště, kde jsem auto vyzvednul a zavezl do servisu.

Tam mi řekli, že to bude potřeba vyměnit, ale další půjčení to ještě zvládne (výfuk naštěstí přestal být tak hlasitý, protože se díra v něm asi ucpala).

Byl jsem dohodnutý, že si auto za 4 dny (v pátek) vyzvednu a převezu ho na parkoviště, kde si ho měli vyzvedávat další zájemci.

Jenže když jsem si v pátek pro auto přijel, v servisu nikdo nebyl, nikdo mi nebral telefon a klíče měl mechanik.

Doufal jsem, že během se ještě ozve, takže jsem celý den nejedl jen proto, abych mohl o pauze na oběd zajet do servisu a auto odvézt.

Bohužel se tak nestalo a když si v 5 odpoledne pro auto přijeli turisti, které tam vyhodil poslední autobus, který ten den jel, nic jsem pro ně neměl.

Během pracovní doby jsem tak musel řešit to, jestli jim seženu nějakou náhradu z půjčovny ve vedlejším městě (asi 30 km), to nakonec ale nebylo možné.

Naštěstí měli v okolí známé na farmě a sestra se (po hlasité hádce) svolila, že je tam odveze. Další den už jsem naštěstí auto od mechanika dostal, takže jsem jim ho zavezl a dal jim slevu (už tehdy pro mě byla tahle rezervace mínusová).

Auto vraceli hned za 3 dny v pondělí, ale já jsem opět neměl žádné volno, takže se mohl dostat na letiště až 5 dnů po tom.

Jakmile jsem tam přijel, zjistil jsem, že auto zaparkovali na krátkodobé parkoviště, blíž k termínu, které je asi 5x dražší než dlouhodobé (o 100 metrů dál).

Takže jsem zaplatil ještě dalších 5000 Kč za parkovné a to už jsem věděl, že minimálně pro tento rok jsem s půjčováním skončil.

Bankrot

Výdaje, které mě zkouška tohohle podnikatelské nápadu stála, se budou pohybovat někde ve statisících (i s investicí do aut, oprav, pojištěním,…).

To, co mě snad štvalo ještě víc je, že od června do srpna, kdy jsem měl tak 4 dny volna v měsíci, jsem skoro každý z nich strávil tím, že jsem musel řešit něco kolem aut a nikdy jsem si nemohl v klidu odpočinout.

To se pak začalo projevovat i na mé (obvykle velmi klidné) povaze a nakonec to vyvrcholilo tím, že jsem ukončil i pracovní poměr v hotelu a od září jsem tam přestal pracovat.

Momentálně o půjčování vůbec nepřemýšlím, rozhodně ne ve stylu, že bych tyhle služby nabízel přímo já. Místo toho mě napadlo, dělat prostředníka lidem, kteří tady na Islandu zkouší to stejné.

Viděl jsem, že pár lidé z Česka a Polska to tu dělá (i když nevím jak moc a jak úspěšně). Pokud bych se k tomu teď vracel, tak bych jim radši dohazoval zakázky, domlouval jim vzájemnou spolupráci a bral si z toho nějaká procenta.

Rozhodl jsem se ale, že pokud z půjčování chci nějaké peníze reálně mít, pak se radši pustím do affiliate.

Takže si teď chystám nějaké weby, kde budu půjčení aut doporučovat. Na Islandu jsem zatím objevil jediný affiliate program od Guidetoiceland.is, kteří dávají 5 %, takže jsem je teď zkusil kontaktovat a dohodnout se s nimi na detailech.

Jakmile budu mít nějaké výsledky, zkusím ohledně toho další článek, který už snad bude pozitivnější 🙂

Články na podobné téma:

• Update k pronájmu aut
• Rozjíždím pronájem aut na Islandu
• První pronájem a koupě dalšího auta
• 4 změny, díky kterým vydělávám víc
• Podnikáte pro peníze, nebo pro radost?