Noví šmejdi aneb jak „bojuji“ s podvodníky

Už jsem jako Starý Mrzout. To mě zas tento týden něco naštvalo. Jako by nestačilo, že nám tu denně lže Babiš, ono to prostě musí být i na dalších frontách. A naneštěstí je jedna z takových bojových front, kde se setkává pravda se lží i na mém recenzním webu.

Dnes záměrně nebudu zveřejňovat domény a názvy firem, protože nechci řešit další dopisy od právníků.

Budou to spíš moje zážitky, se kterými se chci podělit a když mi na to napíšete svůj názor, budu rád.

Rychlé odkazy:

Příběh číslo jedna – jak jsem mohl být milionářem

Příběh číslo dva – dvě estetická studia

Příběh číslo tři – nejdražší žárovka na světě

Příběh číslo jedna

Některým z vás už jsem to možná říkal, takže poznáte firmu, o které se mluví…

Asi někdy na přelomu roku 2015 – 2016 jsem na recenzním webu napsal článek o nějakých zkrášlovacích metodách a službách (studia, kliniky,…).

Upřímně – nerozumím tomu a článek jsem možná nepsal ani já.

Když se ale článek publikuje, chci, aby byl neutrální – abychom (téměř nikdy) nedělali naše osobní závěry a článek nevyzněl negativně (protože danou službu většinou netestujeme). Mým cílem, je dostat článek nahoru na název dané firmy či služby a pak nechat lidi, ať se vyjádří.

Dostal jsem se takhle nahoru na názvy dvou soukromých klinik, které patřili stejnému majiteli. Nebyly to jediné kliniky, které jsem „recenzoval“, ale náhodou, zrovna tyhle dvě dostávaly nejvíc negativních recenzí.

Negativní recenze byly z různých IP adres, v rozdílném čase, různé příběhy, různá forma příspěvků.

Řekněme, že pokud byste je chtěli poškodit právě touto formou, museli jste být opravdu dobří a chytří.

Většinu negativních recenzní totiž snadno odhalím (schvaluji komentáře už roky, takže lidi z onlinu dokážu „číst“). Negativní recenze přijdou cca běhěm 14 dnů, většinou je IP adresa stejná, nebo používají max. 2 – 3 a poznáte to i ze stylu psaní.

Negativní recenze na dané firmy ovšem působili naprosto přirozeně, takže jsem je tam nechal.

Pak se mi ozval jejich výkonný ředitel, že by to chtěli řešit a zároveň by mě chtěli na marketing.

Tvrdil mi, že se je snaží poškodit konkurenční salony a je to celé lživá kampaň proti nim (ne, fintu s Kalouskem tehdy ještě nikdo nepoužíval).

Dali jsme si tedy schůzku, já byl docela natěšenej, že můžu konečně dělat nějaké pořádné firmě marketing a tak jsem tam šel s tím, že to vyřešíme a ještě jim dohodím zakázky.

Na schůzce působil pan výkonný ředitel férově, slušně a v pohodě.

Když to teď promýšlím zpětně, myslím, že to byl dobrý obchoďák.

Hned na první schůzku mi přinesli peníze „in da cash“, že můj recenzní web hned koupí (nevím za kolik, nechtěl jsem prodat).

Kvůli mým morálním zásadám a kvůli vztahu k webu jsem neprodal, ale nabídl jsem mu dva menší recenzní weby, které jsem mu prodal na další schůzce (do teď mám ale domény na svém subreg účtu :P).

Uběhlo pár týdnů, já jsem dělal na své práci a trošku jsem se jim nevěnoval. Během toho ale chodili další negativní recenze a opět působili zase přirozeně.

Tak jsem je na webu nechával a začal jsem přemýšlet o tom, že jsou třeba pravdivé a pan ředitel mě jen věšel bulíky na nos.

Začal jsem si tedy hrát na detektiva a zároveň soudce (až jsem se skoro cítil jako bůh, který rozhoduje o tom, co je správné a co není – bacha na tuhle ego past).

Jsem skoro jako Sherlock Holmes…

Co jsem zjistil? Nepamatuji si přesné detaily, ale pamatuji si například tohle. O panu výkonném řediteli jsem si zjistil, že měl předtím slevový portál, který moc nefungoval.

Nabízeli lety balonem, které se nekonali, nevraceli zákazníkům peníze, pak zkrachovali, dostali se do insolvence a byli v Černých ovcích.

Další zvláštní věcí bylo to, že na svém webu měli jen pozitivní recenze. Možná si je psali sami, možná prostě jen neschvalovali ty negativní.

Používali (dokonce stále používají!) fotky „před a po“, které byli „náhodou“ použité i na jedné mexické klinice (https://www.topplasticsurgeonsmexico.com/#!cost-liposuction-mexico/cff0). Pochybuji, že by mexičani kradli fotky malé klinice z Česka.

Pan ředitel mi tvrdil, že používají drahé přístroje z USA. Trochu jsem si to dohledával a zjistil jsem, že je možné sehnat podobné přístroje i z Asie, s poněkud horší kvalitou, ale za mnohem nižší ceny.

Tak jsem pátral dál, založil si na recenzním webu konečně email a začal jsem oslovovat uživatelky z mé diskuze. Říkal jsem, že pokud jsou to fejk profily, tak pravděpodobně nebudou e-maily existovat a pokud ano, pravděpodobně je nikdo neudržuje v aktivitě.

Pokud si dobře vzpomínám, ozvalo se mi cca 30 – 40 % oslovených uživatelek. Některé popsali své příběhy, některé měli i podepsané faktury (vlastně firma faktury nevystavovala, prostě na lísteček napsali cenu a podpis doktorky). Jedna paní mi poslala dokonce svoji fotku po zákroku s jehličkami. Vypadala, jako by zkoušela ukrást úl plný naštvaných včel.

Takže jsem se trošku neudržel a začal psát panu řediteli útočnější e-maily. Používal jsem tahle fakta, jako argumenty s pocitem, že mám 100 % pravdu. Odpovídali často vyhýbavě a nevzpomínám si, že by někdy přinesli takové důkazy, aby mi dokázali vyvrátit, že se pletu.

Jeden mail jsem napsal ale dost ostrý (překopal jsem se kofeinem) a strávil jsem tři hodiny sbíráním útočných argumentů. Tím jsem pana ředitele „vyprovokoval“ a ten mi napsal podobný osobní e-mail, ale takovým stylem, kterým mě vyvedl z mé 100 % jistoty, že mám pravdu.

Podvolil jsem se a řekl jsem si, že se možná pletu.

Pokud bych se totiž pletl, mohla by to být obrovská chyba pro mě i pro danou firmu, takže jsem nakonec diskuze na obě firmy smazal.

Byl to podvod nebo ne?

Z naší předchozí diskuze vím, že si takhle pojistili diskuze i jinde, na dalších fórech, na firmy.cz atd. takže teď těžko určím, zda byli opravdu féroví, nabízeli kvalitní služby, reklamace mohly být prostě jen malá část uživatelek a zbylé byly spokojené – anebo zda jsem měl pravdu a šlo opravdu o „podvod“. (ok, tak podle toho, co je na vinted.com to vypadá, že jsem měl pravdu)

Co si myslím?

Podle mě to bylo tak, že potřeboval pan ředitel splatit dluhy za předchozí krach. Vymysleli tedy kosmetické studio, našli si bílého koně „majitele s.r.o.“, ale skutečným majitelem byl pravděpodobně výkonný ředitel.

Nakoupili levné zkrášlovací stroje z Číny, nasypaly peníze do reklamy a prostě rýžovali. Bohužel, nemám právníky ani experty z oblasti zdraví a krásy, takže můžu jen spekulovat.

Jen taková třešnička na dortu:

Když se naše komunikace začala vyostřovat a já začal odmítat mazat negativní komentáře, přišla mi SMS. Živě si to dodnes pamatuji…

Spali jsme tehdy s přítelkyní ve stanu a asi o půl jedenácté večer mi pan ředitel napsal.

Prý je pravda je na jejich straně. Že se můžeme sejít a pokecat to s věhlasným panem primářem (který byl naprosto objektivní a vůbec nepracoval v dané klinice 🙂 a že mi nabízí 520 000 Kč za můj recenzní web.

Neodepsal jsem.

Další den nabídli 1 000 000 Kč.

Recenzní web stále vlastním, stejně jako dluhy u Era banky. Bohužel (naštěstí?).

Příběh číslo dvě

Jak zpívá Vladimir 518 z songu Du dolu – příběh číslo 2 se odehrává právě teď.

Jsou to asi 3 dny, co mi přišel e-mail od jedné paní, která vlastní další kosmetické studio.

Na mém recenzním webu objevila negativní komentáře, které spojují její studio s jiným studiem, na které jsou velmi negativní recenze.

Bylo to tak, že se u recenze na studio SR objevil negativní komentář na studio EC s tím, že jde o jednu firmu, respektive že se SR přeměnilo v EC.

Paní v komentářích si stěžovala, že služby jsou nekvalitní a že je komunikace druhého studia (EC) velmi neprofesionální, že ji spamují a v e-mailu není odkaz na odhlášení.

Tak jsem hned volal paní studia EC s tím, že komentář samozřejmě smažu a že jde o nějakou mýlku. O pár dnů později se ale komentátorka ozvala znovu s tím, že ji paní z EC vyhrožovala právníkem.

Nevím proč, ale majitelka salonu EC mi poslala e-mailovou komunikaci. Byla docela vtipná. Nemůžu hodit screen, ale zkrátím to a budu trošku citovat.

Přeposlaná komunikace od paní majitelky studia EC

Paní z komentářů (pravděpodobně reaguje na spam z EC studia):

Už jsem vám několikrát naapsala, že nemám zájem. roč neustále obtěžujete. Na vaše pracoviště bych po přečtení recenzí nikdy nešla.

Asistentka z EC studia (snad asistentka, doufám, že to nebyla přímo paní majitelka):

Muzete byt tak laskava a zaslat recenze? Nebo budete lhat?

Paní z komentářů: 

…posílá zkopírované recenze z mého webu, ovšem na jiný salon (salon SR)…

Asistentka z EC studia:

a kde je odkaz? todle muze napsat kazdy

Paní z komentářů:

No prostě bych k vám po přečtení recenzí nikdy nešla, tak že vám není trapné se neustále vnucovat. Recenze na vaši „““ kliniku „““ a odkaz si můžeš najít sama.

Asistenka z EC studia:

uz vas pustili?

Paní z komentářů:

Tak už jsem se o vašem EC studiu, neboli bývalému salonu SR vyjádřila na recenzích a budu se o vás vyjádřovat, kde jen to bude možné.

Na první pohled to vypadá, že se paní z komentářů prostě jen spletla a popletla si salony. Jenže…

Zahrál jsem si zase na detektiva a srovnávám daná studia. Přišel jsem web studia EC, který by mělo být v pořádku. Na webu je jen číslo na mobil, e-mail a adresa. Žádné IČ, trošku zvláštní. To stejné na profilu na firmy.cz. Ještě zvláštní je ale adresa.

Přesnou adresu nebudu uvádět ale je to asi takhle:

• Web studia EC má v kontaktech adresu: Prolhaná 10/23, Praha 1
• Web studia SR má v kontaktech adresu: Prolhaná 23/10, Praha 1

Že by to byla taková náhodička zrovna tyhle dvě studia jsou na stejné ulici, asi o 5 domů od sebe? Podle IČ jsem zjistil, že druhé studio funguje teprve 11 měsíců.

U studia SR, kde jsou recenze výhradně negativní v kontaktech opět chybí IČ a celkově je kontaktní stránka velmi podobná, kontaktní stránce studiu EC.

Něco mi tu nesedí, ale opět se můžu plést. Bohužel nemám dostatek dalších informací, abych tahle studia srovnal. Je možné, že je to prostě jen náhoda.

Že se naštvaná paní z komentářů spletla právě kvůli podobné adrese a studio EC je prostě normální, nepodvodné a má jen tu smůlu, že má podobnou adresu.

Je ale zvláštní, že název studia EC je velmi podobný názvu třetího estetické studia, které také působí v Praze (ale už na jiné adrese) a nabízí profesionální služby.

Podle mě to bylo tak, že první studio SR nabralo moc špatných recenzí a tak změnili jméno. Použili záměrně podobný název, jako má známé profesionální estetické studio v Praze, aby tak zmátli klientky ale jedou pořad stejně nekvalitní služby.

Opět to nemůžu dokázat, takže jsem raději negativní recenze smazal.

Příběh číslo tři

Krmím si tak lišky a krkavce u „našeho“ hotelu na Islandu.

Když v tom za mnou přijde sestra s tím, že se mnou potřebuje telefonovat taťka. Zpozorněl jsem, protože když „mi potřebuje něco nutně říct“, většinou to znamená, že mi došel nějakej nehezkej dopis. A nepletl jsem se, zase něco od právníka…

Tentokrát mi napsal právník, který zastupuje firmu BOM. Název mi nic neříkal, tak jsem si přečetl o čem mi pan advokát píše.

Prý jsem na svým stránkách umožnil, aby tam zůstali negativní, lživé a urážlivé informace na firmu, se kterou spolupracují. Jedná se o jednoho z dodavelé energií, který má podobný název jako to zvíře, které rádo plive 🙂

Podle právníka to musím smazat nebo budu mít zase nějaký problém. Ok, smazal jsem to, nebudu se tu na Islandu nervovat.

Ale protože mi mamka v telefonu říkala, proč pořád dělám takový „kraviny“, řekl jsem si, že se mrknu, kdo má pravdu.

Už při mazání komentářů jsem si všiml, že příběhy zákazníků jsou opět až moc reálné na to, aby to byl výmysl.

Tak jsem si vygooglil firmu BOM a recenze na ně. Čtvrtý příspěvek na Google – Černé ovce. Mrknul jsem se na dokument a bylo mi to opět jasné.

Firma funguje nějak tak, že pošle do světa svoje obchodní zástupce, kteří se vás snaží přepsat ke svému dodavateli energie.

Když smlouvu podepíšete, dorazí vám dárek – „speciální“ LED žárovky.

Jenže to není tak úplně dárek, protože když podepíšete předávací protokol, vlastně tím souhlasíte s tím, že tyhle žárovky kupujete asi za 3 500 Kč.

Když se pak odvoláte a chcete žárovky vrátit, protože kdo by je za tu cenu chtěl, začnou se cukat a vymýšlet si. Nebýt pořadu Černé ovce, některým zákazníkům by možná ani neodpověděli, případně peníze nevrátili.

V Černých ovcích se zástupce firmy snaží tvářit v klidu, že se na problémy určitě podívají a vyřeší vše ku prospěchu všech zúčastněných. Kecy. Dokud se pořad nevysílal, nechtěli zákazníkům peníze vracet, až poté, co šel pořad do televize najednou otočili.

Moje zkušenosti s podvodnými praktikami obchoďáků

Sám si vzpomínám na taktiky obchodních zástupců z praxe, kdy jsem se zaučoval jako obchoďák pro nabízení paušálů. Jednou jsme přišli k jedné babičce, zazvonili a skoro slavnostně jsme jí předali dárek – nový mobil.

Měli jsme totiž nabídku, že lidem, kteří u nás mají paušál 2 roky můžeme tenhle mobil dát zadarmo, když si smlouvu zase prodlouží.

Vědomě by si smlouvu chtěl prodloužit málokdo, takže jsme tu udělali takhle.

1. Řekli jsme babičce, že jen potřebujeme její mobilní číslo, abychom si mohli na 100 % prověřit, že to je dárek pro ni.
2. Centrála nám ověřila, že už má babička paušál dva roky, takže má na mobil zdarma nárok v každém případě. Kolega krysa jí to vysvětlil tak, že mobil jakoby vyhrála, jen od ní potřebujeme podepsat, že ho od nás převzala.
3. Takže jsme šli k ní na návštěvu, dostali jsme pití, pokecali si o její dceři, která žije někde v Africe. Tvářili jsme se jako nejvíc fajnoví kluci, kteří ji přišli udělat radost.
4. Pak kolega vytáhl smlouvu na prodloužení paušálu na dva roky, s vyšším tarifem, řekl jí, že to je předávací „smlouva“ a že nám tím potvrzuje, že mobil převzala, ona podepsala my jsme „nabouchali“ další smlouvu.

Mimochodem to byl třetí a poslední den, co jsem se v té práci ukázal.

Od té doby, co jsem zažil praktiky, chování a myšlení obchoďáků už těm krysám nevěřím nic.

Borci, kteří přes týden lžou lidem do očí, aby pak všechny prachy o víkendu utratil za koks a děvky jsou pro mě spodina společnosti.

Vůbec si nenalhávám, že takoví obchoďáci fungují i v jiných oborech, třeba právě u dodavatelů energií.

Bohužel, tady z Islandu toho moc neudělám. Nejsem korporát abych si mohl zaplatit právníky, kteří by s nimi bojovali.

Jediné, co tak můžu dělat je to, že se budu snažit ty diskuze pozdržet na webu co nejdéle, případně dělat nové weby, které budou na hostinue v zahraničí, na fejkové adresy.

Zatím jsem ale nezjistil, jak to vyřešit tak, aby moje údaje neměl registrátor a nemohl mě tak pod tlakem právníků „prásknout“.

Právě proto by mě zajímalo, jestli máte nějaké nápady vy. Jak to řešit, co s tím dělat a jestli se těmihle podvodníky vůbec zabývat…

Články na podobné téma:

• Jak se učím SEO
• Kde najít ověřené brigádníky?
• Jak objevit nová klíčová slova
• Jak vydělat 100 000 Kč díky jednomu webu
• 2 tipy na zvýšení pracovitosti